Jelikož je lichý rok a World Ducati week se tím pádem nekoná, zvolili jsme alternativní cílovou stanici našeho letošního bike tripu: klášter ve Švýcarském Magdenau. Letos jsem se dlouze rozhodoval, na které motorce pojedu. Po dvou sezonách co jsem testoval různé Scramblery jsem vybral enduro V 85 TT od Moto Guzzi. Tahle mašina mě dostala od začátku svým zjevem a zvláštním charisma. První letmé seznámení a 60 jarních kilometrů na Sardínii v rámci press testu mi prostě nestačilo a já hledal další příležitost se na ní svézt pořádně.
Na něčem takovém jste ještě neseděli
Moto Guzzi V 85 Vás hned po nasednutí přivítá dostatkem prostoru pro nohy, sedlo je příjemně široké, v oblasti stehen možná až příliš, ale když zvednete nohy do stupaček, vše je jak má být. Při každodenním zastavování a opětovném rozjíždění určitě oceníte jeho rozumnou výšku. 830 milimetrů nad zemí je tak akorát, aby dosáhl každý. Ujedete na něm bez problémů 500 km bez protestů pozadí. Řídítka vám padnou do ruky, ovládání je intuitivně jednoduché. Napravo je startér, který zároveň ovládá jízdní režimy sucho, voda, off-road. Chválím pořádný rejd, který má tahle motorka fakt parádní. To se ve městě i v terénu počítá.
Stačí vzít řídítka do ruky
Barevný displej mi k té mašině moc neseděl. Má design šmrncnutý historií a k tomu nacpou high-tech displej. Čím déle na V 85 jezdím, tím víc se s ním vyrovnávám. Grafika je příjemná, displej je přehledný, z důležitých údajů mu nic nechybí a je skvěle čitelný i na přímém slunci. Nezvyknu si nikdy na to prokleté tlačítko blinkrů. V provozu nevím, jestli jsou zapnuté nebo vypnuté, a do toho je tu ještě kontrolka tempomatu. Má zelenou barvu, a když je tempomat aktivní, bliká podobně jako ukazatele směrovek, což vás při letmém pohybu může zmást. Samotnou funkci tempomatu hodnotím pozitivně a pravidelně ho používám. Má hladký provoz a dálkové přesuny dokáže výrazně zpříjemnit.
Tahle machinna funguje za každého počasí
S předním plexi můžete hýbat. Tovární varianta štítu nabízí částečnou ochranu před počasím, na druhou stranu vás ale neodřízne od okolního světa. V nejnižší a pro mě osobně nejlepší pozici štítu vám směřuje proud vzduchu na ramena a přímo do přilby, což mi připomíná trochu jízdu na naháči. Čím výš štít vytáhnete, tím větší je paradoxně hluk, protože proud vzduchu kolem štítu vytváří nepříjemné turbulence. I když je štít menší, při jízdě deštěm vás motorka částečně chrání. Hlavy válců motoru a dobře tvarovaná nádrž kryjí vaše nohy a štít zase solidně ochrání váš klín a hrudník. Kdo by se chtěl před deštěm pořádně schovat za každou cenu, má možnost pořídit větší plexi, které nabídne o 60 % větší plochu.
Dálnice si dává k snídani, serpentiny k obědu a polní cesty k večeři
Co jsem hodně používal, byl tempomat. Ve Švýcarsku není radno si zahrávat s rychlostními limity a tak jsem v každé vesnici nebo městě tempomat použil a zároveň dal odpočinout pravé ruce. Rukojeť je totiž na rozdíl od Ducati nebo Aprilie o něco širší a několikahodinové používání bylo cítit. Tady bych podotknul to, co mi na motorce trošku chybělo. Akcelerace z nižších otáček. Né, že by motor vůbec netahal, ale při předjíždění jsem z Ducati zvyklý na okamžitou akceleraci. Tu u Guzzi nečekejte. Na Guzzi se zkrátka nespěchá... Nejvíc si na ní užijete klid a pohodu, která panuje v rychlostech okolo 90 km/h. Co ovšem V 85 TT fakt umí skvěle a nedostatek výkonu Vám tím bohatě vynahradí, je zatáčení a náhlé změny směru. Nemusíte se nijak extrémně snažit, V 85 TT je v zatáčkách naprosto sebejistá. Stejná slova se dají použít i u brzd, které nemají nijak přehnaný prvotní zákus, ale skvěle se dávkují a navíc ani při delší sportovní jízdě neměly tendenci k vadnutí.
Hlavně žádný defekt, mamma mia!
Mínusové body dávám pneumatikám. Metzelery samy o sobě fungují výborně, ale v případě defektu počítejte s tím, že drátěné disky mají duši. To vám zkomplikuje výměnu pneumatiky. Mínus dávám ještě plastové nádrži, kam nepřiděláte magnetický tankbag. Plusové body si určitě zaslouží zadní trubkový rám. Nejen, že z rámu udělali originální designové řešení, ale navíc se na něj super pakují textilní brašny. Asi málokdo bude na téhle motorce cestovat bez kufrů, ale je to fajn, když potřebujete odvézt cokoli navíc nad kapacitu kufrů.
V terénu jako štika ve vodě
V terénu se enduro V 85 TT pohybuje s velkým přehledem. Stoupnete do stupaček a motorka celá jakoby pod vámi zlehkla na půlku. Předozadní rovnováha je příkladná a vy si jenom plynem určujete rychlost jízdy. O všechno ostatní se postará sama motorka, nejlépe v režimu off-road, který vám vypne ABS na zadním kole. Oproti konkurenčním velkým dvanáctistovkám užíváte nespornou výhodu v nižší hmotnosti. S natankovanou motorkou se rozdíl pohybuje kolem ušetřených dvaceti kil, a to už při manipulaci na místě nebo v nízkých rychlostech v terénu fakt poznáte.
Každý je jiný a potřebuje jinou motorku. Vy tuhle!
Během našeho tripu do Švýcarska a zpátky jsme najeli 1740 km. 95% z celkové vzdálenosti byly silnice, na západ od našich hranic většinou krásný asfalt. Zvlášť ve Švýcarsku. Pokud bych měl za sebe hodnotit jak se Guzzi jejich enduro povedlo: za přijatelné peníze= 299.000,- Kč v jednobarevném provedení karoserie nabízí V 85 TT fakt hodně muziky. Tedy alespoň co se jízdních vlastností a využitelnosti na cestování týče. S tou muzikou, tedy zvukem motoru, to až tak výživné není. Slyšíte více cvakání převodovky, než samotný motor. Laděný výfuk by tomu zvukovému projevu určitě pomohl. Univerzálnost použití motorky – je bezesporu největší její přednost. Klidně na ní můžete jezdit každý den, do města i do hor, sami i ve dvou. Pokud nespěcháte a hledáte pohodu za řidítky, V 85 TT může být pro vás ta pravá… Za recenzi děkujeme Radkovi, capo di tutti capi DMOTO.
Číst recenze nestačí. Vyzkoušejte enduro na vlastní kůži v DMOTO
Enduro V 85 TT máme letos mezi testovacími motorkami, vyzkoušet ho můžete na pár hodin nebo klidně i na prodloužený víkend. Testování poběží do konce srpna, na začátku září nabídneme testovací motorky k prodeji, tak ať tu možnost se na něm projet nepropásnete.
