Recenze Ducati XDiavel od Kubase

Moje cesta k XDiavelu vedla přes Aprilii Tuono, po ní jsem měl Ducati Hypermotard 1100. Další mašinu jsem už vybíral jen z Ducati. Mám to tak, že jak na nich jednou začnete jezdit, tak už si jinou motorku prostě nevyberete.  Podmínka byla, že další Ducati bude mít velkej dvouválec, aby byla univerzální a chtěl jsem na ni jezdit spíš sám. XDiavel jsem sledoval od premiéry v roce 2016, ale teprve loni jsem se rozhoupal a podepsal kupní smlouvu. Ještě jsem přemýšlel o Multistradě, ale design Xdiavelu zvítězil… Od té doby si s ním užívám vyjížďky z různýma partama motořkárů. Mám dost známých co mají jenom choppery, k nim s Xdiavelem bez problémů zapadnete. S nimi zjistíte, že i pomalá jízda má svoje a bavíte se. Mám kámoše Ducatisty- jezdí Multistrady, Streetfightera a Hypermotarda, ty zase na nic nečekají- s nimi zase bez problémů udržím svižný tempo. Zatím mi ještě nikdo z nich neujel...

 

První nejistota rychle přejde. Pak přijde rohlík

Měl jsem vybráno a hledal jsem, kde se dá XDiavel v ČR půjčit. V DMOTO ji loni mezi testovacími motorkami neměli. Našel jsem ho v Pardubicích, půjčil ho a poprvé na něj sedl.  Protáhl jsem ho víc než 200 kilometrů a o koupi bylo rozhodnuto. Přiznávám, že první dojmy jsem měl dost rozpačité. Pozice noh byla šíleně vepředu, při každém rozjezdu jsem na několik pokusů hledal stupačky. Byly daleko víc vepředu, než jsem byl zvyklý z jakékoli předchozí streetové mašiny. Naštěstí jsem si po první půlhodině zvyknul. Pak plynule přejdete do pocitu, že ten posed je vlastně návykovej. Takže: nenechte se odradit prvními dojmy, dejte mu čas a na posed si zvyknete rychle. 3 variabilní pozice stupaček vám dávají dostatečný prostor nastavit si pozici, která vám bude vyhovovat.

 

152 koní čeká, až otočíte zápěstím

Uchvátil mě výkon motoru XDiavelu, jezdit s ním byl mazec od první chvíle. Je úplně jedno, kterou rychlost máte zařazenou, zrychlení je vždycky brutální. Překvapil mě podvozek, neuvěřitelně sedí i ve větších rychlostech. Delší rozvor nutí jezdce přemýšlet, vracečky s ním najíždíte pomalu jako s autobusem. Jakmile jsem si na to zvyknul, mile mě překvapila jeho snadná ovladatelnost. Čekal jsem, že s ním budu muset prát s ohledem na jeho velikost.  Nic takového- jen zábava a radost z jízdy. Velice kladně hodnotím pohon řemenem- to je super vychytávka. Na rozdíl od špinavého a zaolejovaného řetězu je totiž čistý. No ještě uvidíme, jakou bude mít provozní životnost. Maximální rychlost XDiavelu 250 km/h mi přijde vtipná. Chtěl bych vidět toho borce, který se na něm v té rychlosti udrží. Bez štítu se dá jet maximálně 140 až 150 km/h. Zkoušel jsem jednou jet 200 km/h a znovu to neudělám. Zoufale jsem se schovával za neexistující štít, odpor vzduchu byl fakt šílený. Originální štít z příslušenství se mi nelíbil, takže dál jezdím naked a na pohodu.

 

Každý je jiný a potřebuje jinou motorku. Vy tuhle

Nákup jsem řešil v DMOTO od března 2018 včetně financování, dostupnost motorky byla OK. Na začátku června jsem s ním vyjel, jak jsem si plánoval. S nákupem motorky vše proběhlo v pohodě a bez průtahů. Poladil jsem ještě výfuk. Standartní koncovka se mi nelíbila a zvuk měla taky nic moc. Závodní tlumič Termignoni nemá homologaci na provoz na silnicích, takže jsem šel do Zardu. Decibelové killery se v něm dají vyndat a zase vrátit. Aby byl XDiavel ještě větší fešák, pořídil jsem mu karbonový kryty kolem světla a chladiče. Sice jsem zamáčkl slzu při pohledu na cenovku, ale jsou tam. Standartní zrcátka jsem vyměnil za kovové. Co mě ale mrzelo a mrzí dál- na XDiavel není obecně moc příslušenství, katalog pro Diavel má skoro 4x větší rozsah. Dost mi chybí příslušenství na cestování, na Diavel si můžete vybrat brašny, XDiavel má v příslušenství bag pouze na nádrž, do kterého se  vám vleze jen pár drobností. Musel jsem si koupit zadní bag Givi, který na mašinu za půl mega chytám gumicukama. Doufám, že se inženýři v Ducati proberou a nabídku cestovních bagů pro XDiavel ještě doplní. Moc rád bych to originální příslušenství využil, kdyby existovalo.

 

První 3000 km s XDiavelem

Zjistil jsem, že palubní počítač ukazuje kraviny. Místo reálných 7 litrů ukazuje necelých 5 l/ 100 km. Co jsem slyšel od ostatních motorkářů, tak to není jediná Ducati s tímto nešvarem. Ale kdo by proboha řešil rozdíl 2 litrů.  Naštěstí dojezd na nádrž ukazuje počítač reálně, můžete se na něj spolehnout. Zkoušel jsem, co s XDiavelem udělá natankování benzínu s vyšším oktanovým číslem, ale rozdíl jsem nepoznal. V běžném provozu nedostanete mašinu do situace, kdy byste rozdíl cítili a na okruh s ním kvůli tomu nepojedu. Co se týče jízdních režimů, používám skoro pořád SPORT. Pokud prší nebo je mokro, dávám TOURING- má vyšší úroveň zasahování ABS jemnější nástup akcelerace- tím je pro jízdu při snížené přilnavosti bezpečnější.  URBAN nepoužívám vůbec, má ořezaný výkon na 100 K a to už mě fakt nebaví. ABS s funkcí brzdění v náklonu nepoužívám, nejezdím s motorkou tak aby tento systém zasahoval. Nicméně ABS na mokru funguje skvěle, je to vidět  i cítit.

 

Hlavně ať nezačne pršet aneb mouchy XDiavelu

Zatím jedinou technickou výtku mám k zadní brzdě. Nádobka s hydraulickou kapalinou je u motoru, v létě se při vysokých teplotách přehřívá, systém to zavzdušní a zadní brzda vám přestane brzdit. Je to dlouhodobá nemoc Ducati. V servisu vám to sice opraví, ale je to jenom otázka kombinace venkovní teploty + jak dlouho jste na cestě = a stane se vám to zase znovu. Vibrace od motoru se při vyšších rychlostech přenáší do řídítek, nad 80 km/h se vám třepou zrcátka tak, že v nich nic nevidíte. Nepomohlo ani standartní plastová zrcátka vyměnit za příplatkové kovové z příslušenství. Zamrzí to, ale mám proto pochopení- zrcátkama zkrátka třepal i Hypermotard. Dvouválec Testastretta DVT vám zkrátka stále dává najevo, že ho máte pod sebou. Na další velké mrzení přijdete, když bude mokro. Design zadního kola je velmi líbivý a otevřený ze všech stran i díky miniaturnímu blatníku. Jakmile s XDiavelem vjedete do deště, voda od zadního kola začne cákat všude a vy máte během chvilky úplně mokrý nohy.  Pokud s váma pojede i spolujezdec, ten bude zlitý komplet od hlavy až k patě.

 

XDiavel klidně jako cestovní parťák

I když to na první pohled nevypadá, s XDiavelem můžete klidně vyjet i na delší tour s kamarády třeba do italských Alp. Cestování s ním po kvalitních silnicích je pohodlné, nejvíc jsem s ním za den ujel 550 km. Zadek by klidně jel dál, ale ruce už máte vytřepané od vibrací motoru při vyšších rychlostech nebo od nekvalitního povrchu. XDiavel má tvrdší podvozek, takže cítíte na vlastní kůži každou díru. Nastavitelnost podvozku je to co závidím kámošům s Multistradou, kteří těmi nerovnostmi proplouvají. Největší vopruz při cestování s XDiavelem je, že nemáte kam dát svoje věci. Zatímco moji kamarádi Multistradisti při delších tripech dojedou, odcvaknou kufr z originálního příslušenství a jdou se ubytovat, ráno kufr cvaknou na rám a startují, mě v obou případech čekají hrátky s gumicuky a neoriginálním bagem.

 

Jízda na XDiavelu se spolujezdcem

Přiznám se vám, jak to mám: jezdím na něm nejraději sám. XDiavel je sice dvoumístný, ale velikost sedadla pro spolujezdce je fakt malá. Občas jsem na něm vyvezl i kámošky, ale moc daleko jsem s nimi nedojel. Standartní sedlo bylo pro spolujezdce s ohledem na svou malost příliš tvrdé i na krátké ježdění. Později jsem ho vyměnil za Performance sedlo z příslušenství Ducati, s ním už holky ujedou klidně 300 km. Akorát ve dvou řešíte několikanásobný problém, kam dáte věci. Když vyjíždím ve dvou, místo zadního bagu vezu holku. Zbývá vám tankbag, ve kterém máte ve dvou místo na žabky, spodní prádlo, tričko, plavky a kreditku. Výkonově to nepoznáte, že někoho vezete. Ta mašina je tak přemotorovaná, že jedna holka navíc ji páru rozhodně neubere.

 

Sezónní overview: s touhle mašinou rozhodně zapůsobíte na okolí...

XDiavel jsem si vybral, zkusil ho a zamiloval jsem se do něj. Po sezoně s ním můžu říct, že je návykový, jízda na něm je opravdový zážitek. Ocení ho všichni, kterým je blízký fat bike se silným motorem, který drží krok i se sportovními streetovými motorkami. Je ideální pro lidi, kteří nechtějí cestovat tisíce km ve dvou. Musíte se smířit s tím, že na cestování holt nemáte kufry. A ještě s jednou věcí počítejte: budou vás všichni sledovat. Hlavně tu motorku, protože její design je nezaměnitelný a nejezdí jich moc. Jezdím s partou Ducatistů- ve crew máme několik Multistrad, Monstery Hypermotarda a Hyperstradu. Ať dojedu kamkoli, lidi na XDiavel zírají ze všech motorek nejvíc. A taky na vás, protože vy ho řídíte… Děkujeme za recenzi Kubasovi a přejeme mu další tisíce natočených kilometrů v sedle XDiavelu!

Copyright © Michal Fučík společně s Tomášem Kubáčkem