Ducati Scrambler je nejpomalejší Ducati, jakou Italové nabízejí. Jenže podle mě je taky jedna z nejlepších. A řeknu vám proč. Podle mě v určitém stádiu vývoje výrobci zapomněli, o čem vlastně to motorkaření je. Ze zábavy se staly závody o to, kdo má víc válců, kdo větší objem a kdo má největší výkon ze všech. Scrambler všem jasně ukazuje, že v jednoduchosti je síla. Pro nefalšovanou radost z jízdy vám může stačit fakticky málo. Panigale má přes dvě stě koní, tenhle malý oranžový strojek jen chabých 73. Ono to ale úplně stačí, je s ním totiž daleko větší sranda. Na 1299 nebo V4 se mimo okruh většinou bojíte o život, pokud teda nemáte pud sebezáchovy nastavenej na -1000.
Co nového má Scrambler Icon po faceliftu?
Loni jsem koketoval se Scramblerem Classic, letos jsem díky testování v DMOTO prověřil Scrambler Icon tak důkladně, že jsem si nemohl pomoct a mám ho v garáži. Scrambler modelové řady 2019 naznal drobných, ale příjemných změn. Oproti předchůdcům má novou hydraulickou spojku, na předním světlometu X, diodové denní světlo i blinkry. Na displeji tachometru přibyl ukazatel zařazené rychlosti a palivoměr. Všecko z toho se vám hodí, můžete líp plánovat doplnění paliva. Hlavně tam neřadíte neustále sedmý (neexistující) stupeň, tak jako já. Designovou libůstkou je černě lakovaný motor a frézované ráfky. Na barvu kastle Atomic Tangerine jsem si musel zvyknout. Prvotní „proč sakra oranžová“ se v průběhu testu změnilo na: „zatraceně sexy barva“. Scrambler po faceliftu má nižší těžiště a ještě širší řídítka. Sedí se mi na něm jednoduše dobře. Všechno je na správných místech, nic nechybí ani nepřebývá. Jednoduchá a srozumitelná věc.
Míň bývá v životě vždycky víc...
Pokud znáte Ducati dobře, bude vám spoustu věcí připadat povědomých. Motor Scrambleru pochází z poslední generace Monstera 796. Nebyl totiž důvod cokoli měnit. 73 koní je adekvátní výkon– je to dost na to, abyste se dostali z problémů nebo do problémů. Spodek otáček není nijak zázračný, stejně jako na každém jiném dvouválci. Ta pravá zábava začíná až kolem šesti tisíc otáček. Zvuk motoru je příjemný a zátah motoru dostatečně silný. Určitě stačí na to, abyste Icon dokázali zvednout na zadní. Neobejdete se sice bez asistence spojky, ale nikdy jsem neměl pocit, že bych mu tím nějak ubližoval. Jezdit budete s minimálními provozními náklady. Kvůli skromnému výkonu a nízké váze mašiny motor skoro vůbec nežere. Dá se s ním jezdit kolem pěti litrů a to se ani nemusíte moc snažit.
Stačí jen vzít řídítka do ruky
Sednete, nakopnete ho a můžete vyrazit. Nemusíte řešit desítky různých nastavení palivových map a jízdních asistentů. Nic takovýho totiž Scrambler Icon nemá. Jen vy, vaše pravá ruka a jednoduchej vzduchem chlazenej dvouválec. Sedíte dost vysoko na to, abyste měli dobrý rozhled. Icon je lehký, jednoduše se přehazuje v ruce mezi zatáčkama. Díky úzké stavbě ho můžete poslat i do mezery, která zdánlivě neexistuje. Tahle mašina je hravá mrštná potvůrka, která reaguje velmi ochotně na každý povel jezdce. Jako by vám furt říkala „tahle zatáčka jde projet líp“ zkus to znovu a víc se do toho polož. Tak to prostě zkoušíte a čas je pro vás v tu chvíli nedůležitý. Přestože mají gumy Pirelli MT 60 RS špalkový profil, překvapivě dobře drží v náklonu na silnici. Bohovská zábava je totiž Scramblera ždímat na hranici jeho schopností. Na otevřené a kvalitní okresce dává absolutní smysl jízdu na něm řádně kotit, odměnou vám budou záplavy radosti a endorfinů.
Kde končí asfalt, nekončí zábava
Scrambler za vás nevyžehlí každou vaši pitomost, musíte ho řídit. Dát si kolínko není problém, stejně jako občasný smyk, pokud se ovšem proklikáte přes menu a podaří se vám vypnout ABS. Se stáhnutou ochranou má jízda daleko větší šťávu, stejně jako v normálním životě. Scrambleru to nevadí, právě naopak – on vás k tomu zase v každém okamžiku poňouká. Gumy si dobře poradí i mimo silnici. Pokud plánujete Scramblera prohánět i v lehkém offroadu, upusťte pár desetin ze standardních tlaků. Tlumiče a podvozek Kaybaba na silnici motorku dobře drží, v terénu si poradí i s lehkým poskočením. Můžete si stoupnout do stupaček a řídit ho pomocí plynu a včasného protirejdu. Nečekejte nějakou ultra prostupnost divokým terénem, Scrambler není žádné enduro. Na šotolinové cestě se s ním ale rozhodně neztratíte a smykování s ním je fakt zábava!
Varujeme vás. Po jízdě na Scrambleru lidi začínají blbnout
Loni jsem po testování Classicu vyhodnotil, že Scrambler není jen marketingový tah. Říct o něm, že je Scrambler Icon dobrá mašina nestačí. Dobrý je za 3 a Icon je ve všech dílčích jízdních úkonech prostě skvělej. Po dvou dnech testování jsem ho vracel fakt nerad. Několik dní potom jsem prožíval silné tlaky a puzení. Bylo mi jasný, že si ho musím pořídit. Týden od vrácení jsem byl v DMOTO zpátky a odvážel si svého vlastního Icona domů, prostě jsem si nemohl pomoct... Děkujeme za recenzi Hockinovi a přejeme ranec ujetých kilometrů v sedle Scramblera.
Copyright © Michal Fučík společně s autorem recenze