Jako každý jaro mi volali kluci z Dmota, jestli bych nepomohl se záběhem předváděcích motorek. Když mi upřesnili, že jde o Multistradu 950S, moje nadšení nepatrně ochladlo. Chraň bůh, že bych si myslel, že jde o špatnou motorku! Byl to spíš pocit, že tohle není úplně motorka pro mě. Já nikdy nebyl klasický mototurista, taky je to pro mě je celkem velká (rozuměj vysoká) mašina, což mi při 173 centimetrech výšky komplikuje manipulaci a taky mi připadala málo „rebelská“. Prostě cesťák. Každopádně nebyl čas na další pocity, povel zněl jasně. Jakmile jsem se pro ni stavil, od toho okamžiku měla moje nálada vzestupnou tendenci, jak už to s italskejma motorkama bývá...
Sko jako s plnou palbou
Nafasoval jsem Multistradu 950 S, což se dá přeložit jako S plnou palbou. Tahle výbava znamená elektronicky nastavitelný podvozek DSS, který je původem z větší Multistrady 1260 S a oboustranný quickshifter. Při posledním updatu dostala i tahle Multistrada šestiosou elektroniku 6 IMU Bosch. Z její citlivosti těží všechny elektronické jízdní asistenty: náklonové ABS a osmistupňová kontrola trakce a wheelie. Všechny tyhle vychytávky jako handsfree zapalování, plnobarevný displej, jízdní režimy z ní dělají velice komfortní a uživatelsky dotažený kočár. A ještě k tomu jsem zajížděl Multistradu na parádních drátěných ráfcích, který k ní jdou podle mě mnohem víc, než „liťáky“. Samozřejmě byla v červené a to se u Ducati prostě neomrzí.
Tohle je motorka pro chlapy, ne pro bambinos...
Design Multistrady, přestože prochází pravidelně dílčími úpravami, si zachovává tradiční vzhled. Tyhle mašiny kombinují funkčnost s mnoha detaily, které na nich objevujete postupně. Proto je pro mě radost se na ni stále koukat. Kluci ze servisu mi osvěžili paměť, pokud jde o ovládání menu, kde je funkcí a jejich nastavení opravdu nespočet. Potom už nic nebránilo nasednout a užít si první kilometry. Vyškrábal jsem ne úplně elegantně na 84 cm vysoké sedlo a přesvědčil se, že první moje nákupní položka z katalogu Ducati Performance by mělo být nižší sedlo. Opora pouze na špičkách nohou vyžaduje při manipulaci na místě s takto velkou motorkou kromě pekelného soustředění hlavně nějaké ty zkušenosti.
Správná motorka má duši. Multistrada má hned 4
Zapalování neřešíte, stačí mít klíček v kapse a po stlačení tlačítka startu mašina rychle ožije. Při neutrálu ani nevyžaduje vymáčklou spojku. Zvuk motoru je příjemně peprný i přes plnění čím dál přísnějších evropských emisích standardů. Přesně tak, jak to od elkového dvouválce očekávám. Multistrada disponuje celkem čtyřmi jízdními režimy: Urban a Enduro mají snížený výkon 75 koní a průběh výkonové křivky umožňuje bezpečnou jízdu po městě nebo mimo zpevněné cesty. Další dva režimy, Sport a Touring nabízí o 38 koníků víc, a to už slibuje parádní povození. Volím režim Touring a vyrážím.
Výborná i do 6000 otáček
Pozice za řídítky je parádní a uvolněná, s minimem váhy na rukou. Sedím s příjemně ohnutými koleny. Sedlo je prostorné, což se později ukázalo jako výhoda. Po zimě není ještě zadek zvyklej na delší pojezdy, už po najetí 100 km jsem musel pozici zadnice občas měnit kvůli pohodlí. Motor hezky táhne od spodu, ale protože je motor v záběhu, musím otáčky krotit a řadit před dosažením 6000 otáček. Tím sice přicházím o maximum výkonu, který je k mání až v 9000 otáčkách, ale velká porce krouťáku mi to dostatečně vynahradí. Maximum má totiž níž, v 7750i otáčkách. Převodovka šlape jak švýcarský hodinky, kvalty tam hezky padají jak němci do krytu a pověstnou třešničkou na dortu je quickshiter. Myslel jsem si, že rychlospojka má význam jen u okruhových mašin, kde ušetří nějakou tu desetinku času. Nakonec je to jinak. Normálně je to pohodlný i u cesťáku, zvlášť u takového, který prostě nemá problém si zasportovat. Díky vyššímu těžišti mi nejdřív přišlo, že motorka nejde do zatáček jen pokynem koleny, ale že je potřeba přidat i trochu kontra do řídítek. Bylo to ale jen o zvyku. Jak jsem si postupně jízdu na Multistradě osvojoval a začal na ni malinko tlačit, padala ochotně do zatáček, jako by ani nešlo o cestovní enduro.
Ostudu vám Multistrada 950 S rozhodně neudělá
Ve spojení s rychlořazením, který jsem bez spojky používal od trojky nahoru, protože mezi 1 a 3 mi to prostě není nějak přirozený, se motorka stává ďábelsky rychlou. Na okreskách bez problémů dýchám na záda litrovým superbajkům, ani v zatáčkách a na rovince do stočtyřiceti, což je hranice 6000 otáček na šestku, mi taky neujedou. Zase se mi potvrzuje, že sto koní na silnici bohatě stačí, dál je to už jen o rukách a hlavě. Celkové jistotě pomáhá kontrola trakce a ABS od Bosche. To jejich 6 IMU maká spolehlivě i v náklonu – a to můžu osobně potvrdit.
Neumí vařit. Jinak zvládá všechno…
Pochvalu posílám do gumáren Pirelli, protože ty jejich gumy Scorpion Trail mají parádní grip a v náklonu dávají společně s parádně naladěným podvozkem ohromnou jistotu. Ovládacím prvkům není co vytknout. Všechno je tam, kde to chcete. Obě páčky nastavitelný, změny jízdních režimů je možné provádět i za jízdy, stačí jen na chvíli zavřít plyn. Dokonce výškově stavitelný štít si je možný upravit během jízdy jednou rukou. Ke štítu bych tedy ale výhradu měl. Když byl úplně dole, helma mi dost hučela a když byl nahoře, měl jsem horní hranu štítu přesně ve výhledu. Možná daň za moji „výšku“, ale tohle byl na téhle mašině jediný kompromis, který jsem musel přijmout.
Klidné projížďky prostě nesnáší
Po nějakých 400 kilometrech v sedle přepínám jízdní režim z Touring na Sport, což se mi ukáže na opravdu parádním a vždy dobře čitelným 5 palcovým barevným TFT displeji a zkouším rozdíl. Motorka zhrubne, motor jde lačněji po plynu a během chvilky zapomínám, že sedím na cesťáku. Normálně na ní jedu rychtu, hážu z jedné zatáčky do druhé a jsem pekelně rychlej. Zírám, je neuvěřitelný, jak se dá s Multinou jezdit. Jízda ve dvou nebo s kuframa není nic pro mě, takže o tom se v téhle recenzi nic nedočtete. Každopádně konečně už vím, proč Multistrady všichni chtějí. Ona je totiž neuvěřitelnej univerzál. Cestovní koráb na hltání kilometrů současně okresní raketa.
Každý je jiný a potřebuje jinou motorku. Vy tuhle!
Ty jo, nakonec jsem si to fakt užil. Během těch pár stovek kiláků jsem si na ni dost zvykl. Motorka je to krásná, lidi po ní mrkají. Emoce má v genech, takže nuda na ní rozhodně není. Má nespočet vychytávek, který neskutečně zpříjemní jízdu. Třeba když vletíte do tunelu, světla se přepnou na potkávací a displej změní barevné schéma na režim „noc“. Je to nejen parádní, ale pomáhá to i bezpečnosti. A takových fičur je tu hromada, hračičkové si na téhle mašině přijdou na svoje. Kdybych měl aspoň někdy čas na delší štreky, byla by to perfektní společnice. Na lítačku kolem komína je jí trochu škoda. Co je ale jistý, tak že koupí tohohle bajku nikdo nešlápne vedle. Nevěříte? Otestujte ji v Dmoto na vlastní kůži.
