Svoje motorkářské intro jsem projezdil na Ducati 1000 SS. Po ní jsem hledal mašinu, která bude víc naladěná na jezdění po silnici. Když Ducati představila v roce 2009 Streetfighter 1099, měl jsem vybráno. Vyhovuje mi ta koncepce „velkého“ Streetfighteru. Nekompromisní supersport, se kterým můžete zajezdit nejen kolem komína, ale i cestovat po Evropě. Nejdál jsem s ním byl v Albánii a do dneška jsem s ním najel přes 63 tisíc kilometrů. Furt ho sem tam brousím, aby mi v garáži nezatuhnul. Mám k té mašině fakt vřelej vztah a respekt. Jeho dvouválec letí jak z praku, má agresivní jezdeckou pozici a žádný elektronický systémy. Bike ostrej jako břitva, kterej vám neodpustí žádnou jezdeckou chybu. Záleží jenom na tom, co máte v hlavě a rukách. Mám rád tento elektronickej pravěk u motorek. Co neubrzdíš, to neukecáš…
King of the supernakeds
Když Ducati představila mezi novinkami pro sezonu 2020 novou generaci Streetfigteru se čtyřválcovým motorem z Panigale, tak jsem o ničem nepřemýšlel. Obratem po premiéře jsem poslal objednávku na Streetfighter V4S a převzal ho mezi prvními zákazníky v ČR. První dojmy z něj byly skvělý. Překvapila mě lehkost ovládání a pohodlná jízdní pozice a sedlo, u těchto sportovních naháčů to není běžný. Veškeré ovládání bylo OK, všechno mi sedělo a bylo na správném místě. Ten evoluční skok mezi SF 1099 a SF V4S je o parník, nemají jenom rozdílné motory. Jsou to úplně rozdílné mašiny, přestože sdílí jméno a závodní DNA. Jinak je každý úplně jiný. SF 1099 je surový a agresivní bike. Musíte vědět jak na něj, chyby neodpouští. SF V4S dokáže být překvapivě mírný a uhlazený a díky elektronice vám leccos odpustí. Má samozřejmě i tu agresivní tvář. Záleží jen na vás, jak moc kroutíte s plynem.
Moje úpravy tovární verze Streetfigteru
Dokoupil jsem nastavitelný stupačky, protože měním pozici pro okruhové a silniční jezdění. Na okruhu používám vyšší pozici, na silnici nižší. Vyměnil jsem tovární tlumič výfuku za závodní koncovku výfuku Akrapovič. Nasadil průhledné víko spojky, je radost sledovat ten hukot uvnitř. Používám brzdovou pumpu Brembo, z Ducati Performance výbavy jsem přihodil větrný štít a padací protektory. Větrný štítek této velikost nepoznáte při jízdě na silnici. Přidával jsem ho kvůli okruhovému ježdění. Jakmile zalehnete nádrž, tak vás kryje dostatečně.
Neupeč mě, než dojedeme k pumpě
Dvouválec původního SF 1099 vibruje zejména v nízkých otáčkách, jezdit s ním po městě bylo vždycky za trest. Taky ten motor tahá silněji od spodu, nicméně čtyřválec Desmodici stradale ho ve všem překonává papírově i fungováním. Rozdíly mezi V2 a V4 jsou skutečně citelné. Používám jízdní režimy Street- když je mokro, sport – všude jinde, race nastavuju na okruh. Motor v nastavení jízdních režimů mám všude manuálně vytažený na maximální výkon. Připravte se, že V4 má značný apetit a nádrž objemu 16 litrů dokáže vysát velmi svižným tempem. Na nádrž ujedu ca 160 km, V4 žere cca o 20% víc než V2. Když se mi rozsvítí rezerva, vím že s ním ujedu maximálně 40 km. Nedá se věřit průměrné spotřebě ukazované na displeji. Počítač ukazuje průměr 5 litrů, Streetfighter ve skutečnosti žere 6,5 a víc lítrů. Záleží jen, jak moc kroutíte plynem. Na okruhu s ním jezdíte i za 20 litrů/100 kilometrů. Čtyřválec fest hřeje, nebudu vám lhát. Největší peklo od něj sálá při nízkých rychlostech nebo na při čekání semaforech. Tuhle jeho dovednost dokáží umocnit letní vedra nad 30oC. Quickshiffter funguje skvěle na okruhu, při jízdě s ním po silnici je motorka ucukaná. Vypínám ho na silniční ježdění a delší přesuny. Quickshiffter používám jenom na okruhu nebo na sportovní jízdu.
Přibrzdíte na pětníku, podvozek si poradí
Elektronicky nastavitelný podvozek je další vychytávka, naladění přední vidlice a zadního tlumiče se vám přenastaví jedním klikem v menu. Semiaktivní podvozek je fajn pro ježdění v provozu, ale postupně jsem ho přestal používat a přešel na fixní nastavení odpružení. Na silnici podvozek OK reaguje na změny, ale párkrát se mi při intenzivním brzdění propadla přední vidlice a bál jsem se, že mi klouže přední kolo. Bylo to jen zhoupnutí zdvihu, kolo mi naštěstí do smyku nešlo. Brzdy fungují jak mají, akorát se v porovnání se starší generací Streetfighteru víc zahřívají při okruhovém jezdění. Super vychytávka je radiální pumpa- dá se nastavit, je více citlivá a neměkne ani při delším okruhovém jezdění. ABS funguje OK, brzdím i v náklonu před zatáčkou. Ani při intenzivním brzdění na okruhu jsem zatím nezažil citelný zásah ABS.
Neumí vařit, jinak zvládá všechno…
Elektronika Streetfighteru V4S mezigeneračně udělala největší pokrok. Zatímco ve SF 1099 měla pod palcem akorát zapalování v motoru, svícení a Streetfighter neměl ani ABS, v posledním Streetfighteru V4S máte kompletní balík Ducati jízdních asistentů poslední generace. Berou data ze 6i osé měřící jednotky, která snímá náklony stroje ve všech úhlech včetně míry jeho zrychlení a zpomalení. Nebudu tady elektronické asistenty vyjmenovávat, za mě je největší pecka z nich Slide control- ten dokáže vyplavit neuvěřitelný pocity z kontrolovaných smyků zadního kola na okruhu. Pro běžné ježdění na silnici vám bohatě stačí tovární nastavení. Customizace dává smysl na okruhu, když honíte každou setinu sekundy. Jízdní režimy- palivové mapy se dají u nového Streetfihteru přehodit i za jízdy, nemusí se zastavovat jako na starším SF. Všechno je špičkový, vychytaný. Chybí mi rychlé vypnutí trakce. Všechny jízdní asistenty se dají vypnout nebo nastavit jejich míru zásahu podle vašeho gusta. Jen to zabere chvilku, než se tím proklikáte. Když konfiguraci elektronických asistentů vidíte poprvé a nemáte s tím zkušenost, je to složitý. Platí to zvlášť, pokud se neorientujete v názvech jízdních asistentů- který co dělá. Jakmile si to osvojíte, kompletní konfigurace jednoho jízdního režimu vám zabere max. 10 minut. Nastavení si pak motorka pamatuje.
Každá správná motorka má svou duši, Streetfighter V4S jich má několik
Hodně baví ta univerzálnost nového Streetfighteru. Zábava je s ním nejenom na okruhu, ale i kolem komína nebo na cestách po Evropě. Můžete na něm pohodlně odjet do Alp nebo do Toskánska. Nejdál jsem s ním v Chorvatsku a Itálii. Do cestovních plánů s ním mi hodil vidle Covid. Za den se na něm dá najet až 800 kilometrů při delším přesunu. Když s ním cestuju, mám tankbag a zadní kabelu a v pohodě mi to stačí. Spolujezdce Streetfighter V4S odveze maximálně kolem komína, na tom mikrosedadle to nevydrží dlouho. Občas na něm svezu i manželku. Od pořízení s ním mám najeto přes 24 000 kilometrů.
208 koní čeká, až otočíte zápěstím
Je fakt mazec, jak rychle se motorky vyvinuly za poslední dekádu. Můžete si pořídit za půl miliónu mašinu, která má výkony a úroveň jako okruhové speciály za miliony korun ještě pár let dozadu. Vždycky vás potěší, když se dostanete do první desítky ze 200 jezdců na okruhu. Připravit Streetfightera na okruh je pro mě zaběhlá rutina. Prohodím silniční pneumatiky za okruhový slicky, mám je na jiných discích, abych furt nemusel přezouvat. Přehodím pozice stupaček, oddělám zrcátka a držák značky a zadělám záslepkama, aby to neházelo error na displej. Nahřeju gumy, přitvrdím přední vidlici, nastavím jízdní režim Race a vyrážím. S klukama z DMOTO jezdíme nejčastěji brněnský okruhu, Slovakiaring u Bratislavy, maďarský Panoniaring a italské Mugelo. Okruh v Mugelu je moje srdcová záležitost. Má specifický profil trati. Okruh je v údolí, je fest členitý jak zatáčkami tak převýšením. Na trati je několik horizontů a je to fakt nejzábavnější okruh, který znám.
Abych ho jenom nechválil…
Pár much jsme spolu prožili, ale nebylo to nic dramatického. Měnil jsem pumpu a quickshifter během záruky, vždycky se to rychle vyřešilo. Jediný problém, který přetrvává je cukání spojky při power launch. Při normálním ježdění se to neprojevuje. Zatím mi nikdo nebyl schopný říct proč.
Každý je jiný a potřebuje jinou motorku
Mám jasno v tom, že potřebuju sportovní motorku, na které dá cestovat. Věděl jsem proč Streetfighter V4S chci a všechno z toho mi splnil. Nejvíc mě baví ten neuvěřitelný potenciál síly, který ovládám s pomocí špičkové techniky. Jsem s ním fakt spokojený a nechám si ho aspoň 5 let. Líbí se mi Streetfighter V4 SP se suchou spojkou, ale nedůvěřuju těm jeho karbonovým kolům. Žeru ten design Ducati a emoce jejich mašin. Nemám ho na chlubení, koupil jsem ho, abych na něm mohl jezdit. Já se rád s motorkou popasuju a pořádně jí naložím.
Life is better on the Streetfighters
