Cena uvedena včetně 21% DPH
Cenu v Kč určujeme podle kurzu ČNB v den fakturace motorky
Ducati Streetfighter V2 vypadá na první pohled jako zbrusu nová mašina, ale díky použité technice to až tak úplně neplatí. Zjednodušeně se dá říct, že dvouválcový Streetfighter je superbike Panigale V2, ze které shodíte kapotáž a místo původních nasadíte široké řídítka posazené daleko výš. Stejným průběhem vznikla také jeho čtyřválcová varianta- Streetfighter V4 je zase upravená Panigale V4. Ducati Streetfighter V2 je k mání pouze s mechanickým podvozkem Showa- Sachs.
Když už jsme zmínili přímý příbuzenský vztah Streetfighteru V2 s Panigale V2, stojí za to upřesnit, že se rozhodně nejedná o dvojčata. V reálu to samozřejmě není tak jednoduché, že by stačilo shodit z Panigale kastli a vepředu nasadit masku Streetfightera a máte hotovou novou mašinu. Ve Streetfighteru V2 proběhla spousta drobných úprav, které jsou logické, když chcete okruhovou motorku předělat na streetového naháče. Ital tam vymění řídítka, tam ubere 2 zuby v převodech, aby změna převodu ještě zvýšila průběh křivky točivého momentu motoru. O kousek vedle prodlouží zadní kyvnou nápravu, aby zvětšil jízdní stabilitu. Tyto drobné změny v technice dělají ve výsledku velký rozdíl v ovládání mezi oběma zmíněnými motorkami. Platí, že jízdní pozice na Streetfighteru je daleko vzpřímenější.
Pokud vám jde hlavně o vzhled mašiny, Streetfihter V2 vypadá v podstatě stejně jako Streetfighter V4. Teda ne úplně stejně, ale na první pohled to souhlasí. Když obě mašiny začnete porovnávat detailně, těch rozdílů tam najdete poměrně dost. Zejména kolem nádrže a v motorové oblasti. Čumáky obou motorek jsou stejné, podsedlovky to samé, motorový prostor má V2 uklizenější, kola jsou stejná, letmáč vzadu u V2 tady je taky. Streetfighter V2 je v nabídce bez wingletů, které jsou dostupné pouze jako volitelné příslušenství. Winglety mají stejný tvar a velikost jako u Streetfighteru V4. Materiálově si můžete vybrat mezi plastem nebo karbonem. Když to pořádně rozjedete, vytvoří winglety dodatečný přítlak 27 kg při rychlosti 265 km/h. Winglety jsou vhodné pro okruhové jezdění. Při silničních rychlostech kolem nich neproudí vzduch dostatečnou rychlostí, aby dodatečný přítlak na přední vidlici začal fungovat.
Dvouválcový motor Superqadro má objem 955 cm³. Jak už bylo zmíněno, tento motor pohání dvouválcovou Panigale. Maximální výkon Superquadra je 153 koní při 10 750 ot /min a točivý moment 101,4 Nm při 9 000 ot /min. U Streetfighteru V2 je motor konstrukční součást rámu motorky. Kryt klikové skříně, kryt spojky a jímka jsou vyrobeny z tlakově litého hliníku. Motor Superquadro používá pro klikový hřídel mosazná pouzdra, která jsou mazána tlakovým olejem skrz potrubí uvnitř klikové skříně. To zajišťuje efektivní mazání klikového hřídele a rychlé zpětné získávání oleje díky lalokovému čerpadlu, které - stejně jako u závodních motorů MotoGP - snižuje tlak v plášti ojnice. Čerpadlo, poháněné hřídelí, poháněné ozubeným soukolím, udržuje zónu pouzdra pod písty v kontrolovaném konstantním stavu nízkého tlaku. Tím snižuje odpor, ke kterému dochází při otáčení ojnice při vysokých otáčkách motoru a zajišťuje účinné zpětné získávání oleje. Kompresní poměr motoru je 12,5: 1. Objem motoru 955 cm³ je dosažený zdvihem 60,8 mm a vrtáním 100 mm. Otvor 100 mm umožňuje používat velké průměry ventilů: 41,8 mm pro sání a 34 mm pro výfuk. Ventily jsou ovládány desmodromickým systémem s kolébkovými rameny odvozenými ze závodů MotoGP. Ventily jsou ošetřené speciálním povlakem DLC- Diamond-Like Carbon pro snížení tření a zvýšení únavové pevnosti. Zadní rozeta má o dva zuby víc, a kratší sekundár je vždycky ten nejlepší a velice účinný tuning. Že tím pádem trochu klesne maximální rychlost vám u naháče může být úplně jedno. Co rozhodně potěší, že z Panigale si Streetfighter přebírá antihoppingovou spojku i obousměrný quickshifter.
Převodovka Streetfigteru V2 je šestistupňová. Sekundární pohon je přenášený na zadní nápravu řetězem. Ducati Quick Shift (DQS) EVO 2 je poslední generace závodní elektronické rychlospojky. Umožňuje obousměrné výměny rychlostních stupňů bez použití pákové spojky na řidítcích. Spojku používáte pouze při rozjezdu a díky fungování quickshifteru není nutné uzavírat plyn před řazením vyššího rychlostního stupně. Quickshifter se skládá z dvoucestného mikrospínače zabudovaného do řadicí páky, které při pohybu s ní vyšle signál do řídící jednotky. Systém pracuje odlišně pro řazení nahoru a podřazení. DQS umocňuje vzrušení ze sportovního výkonu motoru.
Rám je jako u Panigale hliníkový monokok, slouží zároveň jako airbox a drží přední vidlici. Zadní letmá kyvná vidlice je chycená na čep v motoru. Oproti Panigale je zadní kyvná vidlice prodloužená o 16 mm. Celkově je hodnota rozvoru Streetfighteru o 29 mm větší. Rozvor Ducati prodlužovala, aby kompenzovala ztrátu jízdní stability způsobené sundáním kapotáže z motorky. Úhel řízení i závlek zůstávají stejné a i naháč bez kapoty bude mít silně sportovní rozložení hmotnosti 52/48 % ve prospěch předního kola.
Streetfighter V2 přijíždí vybavený přední 43mm USD vidlicí Showa BPF a zadním tlumičem Sachs, který dodal i tlumič řízení. Obě nápravy jsou plně nastavitelné, přední vidlice má zdvih 130 mm, zadní 120 mm. Přední brzdové kotouče o průměru 320 mm jsou doplněny monoblokovými třmeny Brembo M 4.32 se silničními brzdovými deskami. Brzdy pracují se systémem ABS Bosch Cornering EVO. Streetfighter V2 jezdí na 17“ kolech, vzadu najdete ráfek o šířce rozumných 5,5 palce a na něm pneumatiku 180/60 ZR17, konkrétně Pirelli Diablo Rosso IV. Tuhle velikost gumy používal už Streetfighter 848 a fakt mu slušela.
Jasnou volbou je ponechání šestiosé inerciální jednotky, takže i Streetfighter V2 nabídne vymoženosti nejmodernější okruhové elektroniky Ducati. U všech prvků najdeme označení Evo, u některých dokonce s pořadovým číslem 2. ABS i kontrola trakce jsou s náklonovou funkcí, potom tady máme antiwheelie, již zmíněný quickshifter a regulaci brzdění motorem. Vše má několik úrovní nastavení, ABS si dokonce můžete vypnout na zadním kole. Všechny elektronické jízdní asistenty jsou sdružené v trojici jízdních módů (Wet, Road, Sport), kde si je můžete ještě upravovat podle libosti. K jízdním módům jsou také přiřazeny tři různé motorové mapy, opět laditelné, přičemž u těch prvních dvou „pomalejších“ je poprvé u motoru Superquadro použito rozdílné mapování pro různé rychlosti. Veškeré nastavení elektronických asistentů si naladíte na barevném 4,3“ TFT displeji.
Standartní výbavu Streetfightera můžete doplnit o další vychytávky. Pořídit si můžete DMS- Ducati Multimedia systém, pomocí kterého spárujete přes Bluetooth svůj telefon s mašinou. Pokud ho plánujete používat co nejvíc na okruhu, bude se vám hodit Ducati Data Analyzer + GPS modul. Tento systém zaznamenává kromě času kola také další sekvence dat, jako je míra otevření škrticí klapky, otáčky motoru, vybraný rychlostní stupeň, teplotu motoru, ujetou vzdálenost, a míru zásahů DTC- Ducati Traction Control. Přihodit můžete titanový závodní tlumič výfuku Akrapovič nebo vyměnit plastové blatníky a kryty za karbonové a hliníkové. Na okruhu se vám rozhodně budou hodit winglety nebo třeba závodní sedlo.
Pokud jste dočetl až sem amico, je na čase říct si pravdu, jak to je. Ducati funguje stejně jako mafie: jakmile jsi jednou uvnitř, není cesta ven. Nákupem motorky to neskončí, ale teprve začne. Pokud ti tovární výbava nebude stačit, můžeš svou novou motorku vybavit mnoha příplatkovými prvky, od zrcátek přes kola, kryty, ochranné rámy, příplatková sedla nebo závodní výfuk. Ducati Apparel tě zase obleče od hlavy až k patě do kvalitního vybavení, patřičně barevně sladěného s touto motorkou. Zkrátka, takhle rodina se o tebe postará skvěle. Na to se můžeš spolehnout!
Cenu v Kč určujeme podle kurzu ČNB v den fakturace motorky