Enduro motorky nejsou úplně můj šálek kávy, celý život jezdím převážně naháče a superbiky. Když mě chlapi z Dmoto požádali o recenzi endura od Guzzi, hlavou se mi honily myšlenky o nudě. Tyhle myšlenky mě ale fofrem opustily a já si brzy začal užívat tu volnost, kterou zažijete jen s endurem. Když jezdíte na naháčích nebo superbicích, řešíte pořád dokola, kam s ním pojedete- kvalitu povrchu silnice, profil traťě, hustotu provozu, počasí- aby nepršelo, případně aby zas nebylo velký vedro. Na těch mašinách nic neodvezete, nemáte se do čeho převlíct, nekvalitní silnice vás vytřepou, z naháče jste po dni jezdění dost vyfoukaní. Za mě největší výhoda mašin kategorie enduro- touring je ta volnost, co s tou motorkou můžete všechno podniknout. Nejste ničím limitovaní. Neřešíte, kam pojedete a jaká tam bude cesta, protože s touhle mašinou projedete fakt všude. Ujedete s ní klidně 700 kiláků za den a cítíte se v pohodě. V bočních kufrech odvezete věci na vícedenní trip….
Když vezmete řídítka do ruky
Když poprvé sednete na Moto Guzzi V 85 TT, zjistíte, že má příjemně široké a měkké sedlo. Při každodenním zastavování a opětovném rozjíždění určitě oceníte jeho rozumnou výšku. 830 milimetrů nad zemí je tak akorát, aby dosáhl každý. Pozice jezdce je vyšší, dobře vidíte před sebe. Řídítka vám padnou do ruky, ovládání je intuitivně jednoduché. Napravo je startér, který zároveň ovládá jízdní režimy sucho, voda, off-road. Větrný štít vám podle mých zkušenosti zajistí dostatečné krytí i při dešti. Ještě větší přední štít se dá pořídit buď jako příslušenství, nebo letošní novinka enduro V 85 TT Travel ho má už v základní výbavě. Co mi fakt vyrazilo dech, je pořádný rejd. Když jsem se poprvé s Guzzi otočil na jednosměrné panelové cestě, spadla mi čelist. Dvouválec je uložený v rámu motorky napříč. Nemusíte se bát, že vám motor zavazel nebo vás dokonce spálil- je dost vepředu.
Motor umí tahat jako guľa
Moje obavy před testováním se týkaly převážně papírových hodnot výkonů motoru, které na první pohled nepůsobí nijak oslnivě. Vyzvedávám Guzzi z Dmoto a jak na potvoru zrovna lije. Nastavuju palivovou mapu Rain- má nejpomalejší odezvu na otočení plynu a vyrážím. Jedu 25 kilometrů domů a pomalu vnímám, co všechno na motorce funguje jinak, než jsem zvyklý ze superbiků. Během víkendu se s ní otočím do Buchlovských kopců, to už je sucho a já zkouším palivovou mapu Strada, která je určená pro používání za sucha na silnici. Motor má maximální výkon 80 koní a krouťák 80 Nm. Není to sice žádný závodník, nicméně beru zpět cokoli, co jsem v souvislosti s ním pronesl o nudě. Motor tahá odspodu, chybí mu sice rychlá akcelerace, ale sílu rozhodně má. Odezva na otočení plynu chvilku trvá, pak už ale motor zrychluje konstantně. Optimum pro svižnou jízdu je, když držíte motor mezi 4- 6 tisíci otáčkami. 6000 otáček je hranice červeného pole na tachometru. Ze 6. rychlostního stupně je motor schopný vytáhnout mašinu klidně ze 60 km/h na 160 km/h bez přeřazení. Chválím, že na volnoběh motor nevibruje, ani při běžných provozních otáčkách což u dvouválců není běžné. Vibrace začínám pociťovat až za hranicí 6 000 otáček. Hodně mě bavil zvuk motoru, když přidáte plyn- takový to jeho uprdnutí do výfuku je fakt návykový. Na dálnici je pohodová cestovní rychlost kolem 140 km/h.
Jízdní režimy Guzzi V 85 TT
Tohle enduro také používá systém ride by wire, otočení plynu už neotevírá mechanicky škrtící klapku sání motoru, ale posílá elektronický signál do řídící jednotky motoru. K dispozici máte 3 jízdní režimy a rozdíly mezi nimy jsou v rychlosti a síle reakce motoru na otočení rukojeti plynu: Road= silniční režim pro suché podmínky- toto je nesportovnější a co se týče odezvy nejcitlivější palivová mapa pro silniční cestování. Režim Offroad má jiný průběh křivky a celý je nastavený tak, aby vytáhl z motoru co největší krouťák. Jízdní režim Rain má nejpomalejší odezvu a nejmenší citlivost na plyn.
Každý je jiný a potřebuje jinou motorku. Vy tuhle
Tohle enduro od Guzzi patří objemově i váhově do middle range segmentu. Ne každý potřebuje enduro s motorem objemu + 1200 ccm, kde za větší sílu a motor platíte vyšší celkovou hmotností mašiny. Vytrestat vás to může mimo silnici- když takovou mašinu položíte- sami ji na kola zpátky nepostavíte. Zmiňuju to srovnání proto, že toho se u téhle Guzzi bát nemusíte. Na letišti v Medlánkách jsem zapadl na podmáčené louce a vytáhl jsem ji bez problémů sám. V 85 TT je oproti velkoobjemovým endurům menší a lehčí, má ukrutný rejd a tomu odpovídá snadnost jejího ovládání v každé situaci jak na silnici, tak mimo ní. Velice ochotně a jednoduše zatáčí. Podvozek je komfortní, bez problémů žehlí i větší díry a výtluky na silnicích nižších tříd, panelovou cestu díky němu necítíte. Projedete s ní bez nadsázky všude. Když vás přestanou bavit Buchlovské kopce, uhnete s ní na polní cestu a dáte si třeba třešně. Jezdění v terénu pro mě byla úplná novinka. Jsem spíš zvyklý ležet na nádrži, ale řeknu vám, ze jízda v terénu ve stoje má taky něco do sebe! Stupačky V 85 TT jsou dost velké, navolíte jízdní režim offroad a můžete se do toho pustit. Postavíte se, přidáte plyn a zadek vám hned začne hrabat a lítat ze strany na stranu. Vy se snažíte udržet motorku na obou kolech a máte rohlík od ucha k uchu. Mama mia! To je tak zábavnej pocit a já ho objevil tak pozdě… Už rozumím tomu, proč chlapi ve věkové kategorii 40+ tak často jezdí na endurech. Tu volnost pohybu jim závidím….
Vychytanej kardan, a to není všechno…
Nezmínil jsem ještě jednu vychytávku a to je pohon V 85 TT kardanem. Vlastně jsem ani nevěděl, že ho tohle enduro má. Funguje totiž tak, že o něm vlastně nevíte. Vůbec ho neslyšíte. Motorka jede, tak co se tím zabývat. Nejvíc tento pohon oceníte v terénu, zvlášť pokud je deštivo. I když tohle enduro zaliskáte blátem od kol po řídítka, kardan je schovaný uvnitř zadní vidlice v olejové lázni. Mašinu opláchnete wapkou a neřešíte spláchnutý olej z řetězu ani jeho další mazání. Za zmínku stojí taky přední světla- konkrétně jsem zíral na jejich sílu jak v potkávacím, tak dálkovém režimu. Mám spoustu zkušeností s Aprilií Tuono V4, která s halogenovými světly svítila tak mizerně, že jste se s ní museli stihnout vrátit zpátky domů za světla.
Proč si vybrat Moto Guzzi V 85 TT
Tohle Enduro mi otevřelo úplně nový segment motorkářského života. Ukázalo mi jak je ježdění mimo silnice zábavný. Nejvíc mě na něm bavila ta volnost, co všechno s ním můžete podniknout bez velkého plánování a příprav trasy. Ať jedete po silnici, po polňačce, panelové cestě, po trávě nebo v lese, i bez superbikového zrychlení s ním prožíváte ranec zábavy. Tahle mašina je obojživelník. Kam se s ní vydáte, tam s ní dojedete pohodlně, bezpečně a na pohodu. Pokud nepotřebujete za každou cenu závodit, bude vám tohle středně objemové enduro v pohodě stačit. Novou Guzzi V 85 TT pořídíte o víc než 200 tisíc Kč levněji, než Ducati Multistradu 1260 nebo GSo 1250 od BMW. Pokud jste se dočetli až sem, mohla by vás ještě zajímat loňská recenze na tuhle mašinu od Radka. No jinak nečekejte na nic a otestujte V 85 TT na vlastní kůži. Složíte na ni vratnou zálohu 30 000 Kč, půjčovné vás bude stát pár kaček. Uvidíte sami, že jsem vám v ničem nekecal. Testovat ji v DMOTO můžete určitě do konce prázdnin, po domluvě i během září. V průběhu září budou testovací mašiny nabídnuté k prodeji za bazarovou cenu. Záleží, jak rychle zrovna po téhle mašině skočí nový zájemce. Děkujeme Tommymu za recenzi a přejeme další ranec kilometrů v sedlech nejrůznějších mašin.
