Ten pocit jsem nezískala hned, ale po víkendu se mi ho vážně nechtělo vracet. Monster 821 je prostě neskutečně zábavná, až návyková motorka! Můj nejsilnější dojem z testování je, že mě to s ním vážně bavilo. Monster 821 chce jezdit a hlavně zatáčet, ideálně pořád. Je skvěle ovladatelný, dá se říct přímo hravý. Když se vám utáhne zatáčka, tak to prostě bez námahy ještě kousek naklopíte. Hrboly nebo zvlněná cesta v zatáčce vás nerozhodí. Řízení je přesné a podvozek funguje skvěle. Řazení jde jedna radost a brzdy? Zpomalíte jedním prstem, podvozek vás opět spolehlivě podrží.
109 koní čeká, až otočíte zápěstím!
Kromě jiných krátkých svezení to byla moje první zkušenost se 4 ventilovým vodníkem, pro inženýry kapalinou chlazeným dvouválcem do L Testastretta o objemu 821 ccm. Jelikož nedám dopustit na svůj Monster S2R 1000, neubráním se srovnávání obou motorů. Monster 821 táhne hezky odspodu a 109 koní oproti 95 koním S2R 1000 je znát zejména ve vyšších otáčkách okolo 7 tis, celkově je motor Testrastretta točivější a velmi živý. Stejně jako většina Ducati za poslední roky má i v nejnižších otáčkách kultivovaný chod, pověstnou surovost nahatých dvouválců Ducati seženete už jen v bazaru nebo ho musíte mít doma v garáži.
Taky se vám zvedá la temperatura, když se na ní díváte?
Trochu mi chyběla možnost brzdit motorem. Reakce na ubrání a zavření plynu je slabší, ale zase si jen tak nezablokujete zadní kolo, když v serpentinách podřadíte o kvalt více než bylo třeba... No vlastně díky antihoppingové spojce si ho nezablokujete nikdy! Co si motor naopak zachoval, je určitý neklid ve středních otáčkách, který vás nenechá usnout, když projíždíte vesnicí. V otáčkách okolo 4 tisíc motor občas netrpělivě pocukává, jako by se vás pořád dokola ptal: „Už můžu??... áá teď už konečně??“ Je s ním prostě zábava! Není to žádná překoňovaná bestie, nicméně výkonu na svižné projížďky má jednoznačně dost. Má ho tolik, aby se jezdec mohl uznale poplácat po ramenou, že ho na cestách dokáže většinu využít, na rozdíl od zmíněných supersportovních bestií.
Klidné projížďky prostě nesnese
K jízdním módům vám toho moc neřeknu. Když sednu na mašinu, která jízdní módy má, nastavím jako první SPORT. Pak už si nikdy ve městě nevzpomenu, že bych mohla vyzkoušet URBAN. V módu TOURING mi nesedí delší odezva na plyn. Po 300 kilometrech zábavy v módu SPORT se vám to uklidnění bude hodit, stejně jako v horším terénu. Ocenila jsem taky barevný displej, který je skvěle čitelný a hbitě podle světelných podmínek mění denní a noční mód.
Buonasera signore či madam, stačí vzít řidítka do ruky!
Širší řídítka, příjemný posez a překvapivě pohodlné sedadlo zaručuje, že nezastavujete, dokud opravdu musíte. Poloha trupu jezdce je tak akorát vzpřímená, takže při cestování s batohem úplně zapomenete, že ho máte. Pro mě milým překvapením bylo, že i bez štítu v rychlostech do 150 km/h na jezdce nijak zvlášť nefouká. No není to asi takové bezvětří jako na Multistradě, ale za krkem vás bolet opravdu nebude. Další důvod co vás žene dopředu, už není až zas tak příjemný. Je to teplo od motoru. Nevím, jestli je to u vodou chlazených motorů standard, ale motor Monsteru doslova peče, pokud se couráte. I krátké popojíždění kolonou nebo časté semafory ve městě začnou být peklem pro vaše stehna.
Když víte, co je to gusto…
Na závěr zmíním celkový vzhled a zvuk. Za návrat ke žluté barvě má u mě Ducati 10 z 10i bodů! Pro Monstery celkově mám slabost od nepaměti, takže můžete klidně zpochybnit mou objektivitu, ale za mě je to prostě nejlepší mašina! Koncept motoru jako součást rámu dělá motorku vizuálně ještě zajímavější. Navíc se dá doladit spoustou doplňků. Abych jen nechválila, Monster 821 by určitě zasloužil kapku hlučnější a hezčí koncovku výfuku, aby měli všichni ostatní dostatek času zbystřit a pořádně si prohlédnout tu krásu! To se naštěstí dá jednoduše vyřešit laděným výfukem… Celou Evropu na něm objedete asi těžko. Rekordní kolo na okruhu s ním taky nezajedete. Ale pokud vám jde o čistou radost z jízdy, tak celodenní výlet někam do kopců vám vyplaví tolik endorfinů, že si kratší trasu dáte klidně dvakrát! Za recenzi děkujeme Blanche z Ducati Motorcycle Clubu Brno.
Copyright © Michal Fučík společně s autorkou recenze