Recenze Vespa GTS 300 od Rudy

Posledních pár sezon se nám rozmohly na silnicích skútry a přestávají být doménou jen městského provozu. Díky objemu motoru často se pohybujícím nad hranicí 300 kubíků se z nich stal běžný dopravní prostředek. Už není problém potkat manželský páreček na skútru se zahraniční SPZ-kou na výletě v Čechách. Sem tam potkávám borce na sportovních skútrech s uzavřenou stavbou ve skupině s dalšíma motorkama. Jejich protikladem jsou městské skútry s otevřenou stavbou a menšími koly. Snadno se na ně nastupuje, před nohama převezete kabelu s nákupem nebo bágl. Menší kola a velký rejd vám umožní manévry na pětníku a výrazné barvy krom potěšení oka přispívají větší bezpečnosti jezdce v hustém městském provozu. Nejvýraznějším zástupcem této kategorie a pro mě rozhodně nejvíc nejskútrovatějším skútrem na světě je Vespa.

 

Taky se vám zvedá la temperatura, když se na ně díváte?

Všechno co vypadne z Itálie má vkus a cit. Nenapodobitelný. Vespa si svoje křivky drží napříč generacemi, je v ní kus italské historie. V tom skútru je tak mocná dávka charismatu, že mu odpustíte těch pár drobností, co vám nesednou nebo ve kterých Vespa nevyniká na trhu nad ostatními skútry. Vespa není sice nejrychlejší – i nejsilnější jejich třístovku strčí do kapsy Piaggio Beverly 350. Nebude ani nejpohodlnější – díky větším kolům bude pohodlnější jezdit na Piaggio Medley 125. Vespa není ani nejpraktičtější – zajisté najdete skútry s větším prostorem pod sedlem. Co ale pod slunkem nenajdete, je stylovější skútr. OK. Vespa je krásná, šarmantní a charismatická. Je ale možný na Vespě cestovat? Nemyslím tím výlet ve dvou na týden do Chorvatska, to zvládnou jen ortodoxní fandové Vespy.  Představte si takový vícedenní výlet s Vespou po Moravě, žádné velké přesuny. Zkoušíme to s kámošema už třetí rok po sobě a jde nám to čím dál líp.

 

Vespa wine trip potřetí

První wine trip jsem jel na Vespě GTS Super 125, jak jezdila stopětadvacítka si můžete přečíst tady. Loni jsem vyrazil na třístovce a letos jsem si to zopakoval. A protože cestovat sólo je vždycky nuda, vydali jsme se jako obvykle ve skupině. Letos jsme jeli ve 4. Cílem byla opět jižní Morava a víno. Čert ví proč, ale na Vespách nás to vždycky táhne za vínem. Tak jsme se po rozvolnění toho koronovýho bláznění sebrali, borci sedli na jejich tříkila. Já si testovací Vespu GTS 300 s uctivým poděkováním půjčil z Dmota a vyrazili jsme. Sbalit se na dva dny, když předpověď je mezi 15 a 20 stupňů a má být sucho je fakt easy. Tím spíš, když dvě Vespy v naší skupině jsou vybaveny prostornými originálními „topkejsy“ a jedna má fešnou „ledrtašku“, jak vystřiženou z katalogu od Vuitona. Já jako driver testovací Vespy bez příslušenství to balení neměl složitý.  Beru trenky, fusky, triko na večer a kartáček a jednoduše je nacpu pod sedlo. Když tam nemáte helmu, vleze se do prostoru pod sedlem bez potíží i menší sportovní taška. Jinak příslušenství skútru závisí na vkusu každého soudruha. Kufr je fešnej a praktickej, vysoký plexi je jen praktický a nízký plexi je zase jen fešný, chromovaný lešení působí luxusně a při lehčím pádu může zachránit plechový díly. Mně osobně se líbí Vespa v nejčistší formě, úplně holá. Prostě mám pocit, že tenhle purismus k ní patří víc, než všechny ty cingrlátka co se na ní věší.

 

To se vám bude líbit!

Konečně jsme se dočkali a vyrážíme z Brna směr Židlochovice. Svobodně, na sobě jen tenisky, džíny, fešný bundičky, otevřený helmy a brejle ala Tom Cruise v Top Gun. Víc toho mít na sobě nemusíte, tvar karoserie skútru dostatečně chrání nohy. Při nižších teplotách vám při jízdě kolena nemrznou a v létě se zas pod kraťasy nedostane vosa nebo jiný dotěrný hmyz. Tradičně vede naše první cesta pod rozhlednu Akátová věž. Díky svižnému tempu skoro čtyřiadvaceti koňového motoru jsme tam v okamžiku. Motorovým vozidlům je sem sice vjezd zakázán, ale jakýpak my jsme vozidla. Jsme Vespy přece! Navíc jedeme krokem, nikoho tím (snad) neštveme. Sorry jako máme toho stihnout ještě moc, tak není čas na pěší výstupy. Se špatným povrchem si Vespy bez problémů poradí. Hodily by se tady větší kola, než naše 12“. Dalším naším cílem je… pro změnu rozhledna J. Tentokrát je to Maják u Přítluk, kde necháme naše krásky u branky a asi 200 metrů si poctivě došlápneme. Na štěrku se hodí skútr postavit na hlavní stojan- je daleko stabilnější a tak se nemusíme bát nehody. Jinak máme všichni i pohotovostní boční stojany, které postačí na rovném zpevněném povrchu a tam kde nehrozí, že se vám na skútr budou sápat zvědavý děti.

 

Ať přijedete kamkoli z těchto míst, neuděláte chybu

Cestou na rozhlednu nám vyhládlo, a tak plánujeme oběd. Kvalitní gastronomie je totiž nedílnou součástí našich Vespa wine tripů. Cestou si užíváme zatáčky, naše Vespy se do nich vrhají doslova s vervou a jen občasné jiskření od hlavních stojanů nám připomene, že nesedláme velký motorky a měli bychom se s náklony trochu krotit. Plechovky (rozuměj auta) bez potíží předjíždíme a necháváme daleko za sebou a za chvíli stavíme ve Valtické restauraci s názvem Valtice 1000, kde si dáváme parádní oběd a symbolickou decku Ryzlinku. Čtyři Vespy, každá v jiné barvě a „výbavě“ budí pozornost, a to nás těší. Hned po jídle sedláme naše italské klisničky. Díky vzpřímenému posezu jak za klavírem, se i s plnýma břichama pohodlně proplétáme okreskama a užíváme si pohodové jízdní tempo. Motor o 278 kubících s 22Nm krouťáku nemá problém ani v prudších kopcích, takže nám to svižně utíká. Brzdy jsou malinko gumové, ale díky ABS za ně můžete brát celkem bez respektu. 158 kg vážící skútr včetně jeho pilota znehybní bez potíží. O tankování se moc nestaráme, protože 8,5 litrová nádrž obvykle vystačí bez potíží na 200 km a my nemáme v úmyslu najet o moc víc kiláků.

 

Třístovka je skútr pro chlapy, ne pro slečinky

Dalším cílem je nedaleká Bořetická kavárna Dvorek s luxusními zákusky. Po doplnění kofeinu a sacharidů směřujeme k cíli naší cesty. Tím je sklep u Veverků v Čejkovicích. Jde o stylový sklep s možností se ubytovat hned nad ním – přesně to chceš. Co se stane ve sklepě, zůstane ve sklepě… Pokračujme tedy tím, že se ráno balíme a vyrážíme k další neotřelé stavbě k pozorování okolních vinic a vesnic, a sice k rozhledně Slunečná. Leží vedle Velkých Pavlovic, ve vinicích, to místo je prostě boží. Navíc si tu přijedete na parkoviště hned vedle a kdyby nebylo tak brzy po koroně, můžete se tu i příjemně občerstvit. Při manévrování se skútrem po parkovišti se svými 173 cm výšky trošku „špičkuju“. Uvědomuju si, že slečny pod 165 cm by se rozhodně cítily jistěji na Vespě Primavera nebo Sprint. I když je u stopětadvacítky sedlo nižší jen o půl centimetru, tak celkově užší stavba skútru a hlavně o 30 kilo nižší hmotnost manipulaci a hlavně couvání s ním při parkování značně zjednoduší.

 

Vespa wine trip jako perpetuum mobile

Na rozhledně uděláme pár fotek a pomalu otáčíme k domovu. Cestou se stavíme v Ivani ve Vinařském dvoře na Faře, náležící k vinařství Holánek. Po karanténě jim bohužel ještě nedovezli Pohořelické kapry, takže místo vyhlášených kapřích hranolek a filetů musíme vzít za vděk skvělou Farskou paštikou, deckou Vlašáku a pokračujeme k domovu. Doma jsem včas a po dvoudenním výletě překvapivě čerstvej. To díky pohodlnýmu cestování na Vespě a kvalitnímu suchýmu vínu. Příští rok jedeme rozhodně zase! Vespa je totiž ideální stroj nejen do víru velkoměsta, ale taky na toulky krajinou nejen Jižní Moravy. Nevěříte? Tak to zkuste na vlastní kůži díky testování v Dmoto.

 

Kdo netestuje, neví co je dobrý

Menší skútry o objemu 125 ccm můžete řídit s bčkovým řidičákem nebo vyzkoušejte tu 300 ccm Vespu, co jsem na ní jezdil já. Stačí si v Dmoto domluvit termín testování, složíte kauci podle vybraného skútru a jezdíte. Vyzkoušet si je můžete jak na pár hodin, tak na víc dní.