Panigale V4 2018 jsem díky DMOTO testovaní projel jen krátce. Za pouhou hodinku jízdy na ní můžu říct, že to byla rozhodně nejsilnější motorka, na které jsem životě seděl. Očarovala mě, ten její výkon je vážně nenormální. Zažít 214 koní na 185 kg suché váhy je totální rychta. Starší Panigale V4 je za mě tvrdá okruhová mašina, která pro svou jízdu nutně potřebuje kvalitní povrch. Na českých silnicích vás tenhle supersport rychle vytřese a unaví. Letos jsem měl k testování Panigale daleko víc času, jezdil jsem na letošní V4 dva víkendy po sobě. A řeknu vám: spadla mi brada z toho, kam tu mašinu posunuli.
Panigale V4 2020. Letadlo s motorkou v jednom stroji
Italové makali v rámci faceliftu hlavně na aerodynamice a podvozku motorky, změnila se pozice jezdce na mašině. Výsledkem je úplně nová kapotáž, která oproti původní V4 narostla jak po bocích motoru, tak celý přední štít je větší. Daleko lépe se schováte, při mojí výšce 180 cm jsem měl pořád velkou rezervu. Podle mě je tam dost místa i pro vyšší jezdce, než jsem já. Kromě lepšího krytí jezdce má kapotáž větší průduchy na chlazení motoru- celkově bylo upravené proudění vzduchu kolem motoru. Chlazení bylo u minulé V4 trápení, zvlášť v letních tropických teplotách motor pekelně zatápěl. Nejviditelnější změna jsou aerodynamické winglety nad přední nápravou, které zvyšují přítlak na přední nápravu. Tyhle křídla dokážou fakt divy se stabilizací motorky.
Drží jako přibitá. Jak Koudelka z STS Chvojkovice Brod
Winglety se objevily pár sezon dozadu na speciálech Moto GP závodů. První produkční mašina, která se s nimi dala pořídit byla Panigale V4R, která se prodává od sezony 2019. Od faceliftu 2020 jsou winglety standartní výbavou Panigale V4 i Panigale V4S. Na to jak jsou křídla ve skutečnosti veliké, mají úžasný efekt. Čím jedete rychleji, tím větší větší zátěž stabilizuje přední kolo. Při rychlosti 270 km/h je zátěž tlačící kolo dolů 30 kg navíc. Je neuvěřitelné, co tahle dodatečná stabilizace dělá s motorkou. Uklidňuje jízdu a posouvá hranice co si můžete dovolit při brzdění i rozjezdech, winglety totiž eliminují i wheelie při výjezdu ze zatáčky. Celkově s novým nastavením podvozku je ovládání Panigale V4 2020 daleko jednodušší jak při přímé jízdě, tak hlavně při zatáčení. Motorka daleko lépe reaguje na náhlé změny směru. Tahle schopnost má několik levelů náskok, před jakoukoli aktuální konkurencí. Pokud si s Panigale V4 2020 při ježdění na letišti zkusíte Losí test, nikdo ostatní se k vám rychlostí průjezdu ani nepřiblíží.
Varujeme vás! Po jízdě na Panigale V4 začínají lidi blbnout
Každá sekunda jízdy na nové V4 je zážitek. Tahle mašina má neuvěřitelný potenciál, co s ní můžete podniknout. V běžném provozu nemáte šanci ji dostat na výkonovou nebo brzdnou hranici. Motorka v každém okamžiku raketově zrychluje a když skočíte na brzdy, vždycky se chovala stabilně a bezpečně i při agresivním brzdění. Motor má obrovský krouťák od středních otáček, můžete klidně jet 80 km/na pátý rychlostní stupeň, nebo 240 km/h na čtverku. Když chcete víc, motor vždycky zrychlí jak z praku. To už je jen na vašich jezdeckých schopnostech. Suprová věc je elektronická rychlospojka Quickshifter, hrozně rychle si na řazení bez spojky zvyknete. Za mě je to další ze schopností motorky, která zvětšuje rozmezí zábavy, kterou můžete na Panigale V4 2020 zažít.
Je pekelně rychlá. I když stojí
S Panigale V4 2020 jsem jezdil v běžném provozu na běžných silnicích tak po městech. Největší výlet jsme dali během dne okruh 500 kilometrů. A tehle výlet mi potvrdil tu největší změnu kromě ovladatelnosti. Nastavení podvozku už není tak ortodoxně okruhově tvrdý. Ujel jsem na tomto biku 500 km za den a byl jsem vysmátý. Jezdil jsem v rámci testování ještě hodinu na letošní V2 a bylo to tak akorát, po hodině na ní jsem byl unavený. Podvozek základní Panigale má vepředu vidlici Showa a vzadu pružicí jednotku Sachs. Nechal jsem obojí v továrním nastavení a nevidím důvod do toho zasahovat, pokud nebudete na okruhu honit každou setinu sekundy. Překvapení je pro mě jak dokáže podvozek nové Panigale absorbovat nerovnosti a výtluky na českých silnicích. Samozřejmě to neumí žehlit díry jako Multistrada, ale i tak podvozku smekám. Kámoš, který jel ten 500 km výlet se mnou na Yamaha MT09 se těšil, že bude mít navrch na horších silnicích. Že Panigale nezvládne nerovný terén a on si mě vychutná. Omyl. Sem tam jsem ho zahlídl kdesi daleko ve zpětným zrcátku. Podvozek mě za celou jízdu nevytřásl a motorka i díky wingletům drží stopu na výmolech i nerovnostech. Předjíždění s ní zábavný, zrychlení je dechberoucí, baví vás i zařazení zpátky do pruhu. Všechny ty jednotlivé jízdní úkony probíhají takovým fofrem a tak jednoduše a lehce, že prožíváte čistou radost z jízdy.
Jízdní režimy a elektronické asistenty Panigale V4 2020
Panigale V4 má systém ride by wire, škrtící klapku vstřikování neovládá přímo lanko od plynu. Senzory snímají míru natočení rukojeti plynu a posílají data do řidící jednotky motoru. Máte k dispozici 3 jízdní režimy. Každý z nich má jiný průběh palivové mapy a citlivost na otočení plynu. Kromě toho každý jízdní režim má rozdílné nastavení parametrů dalších elektronických jízdních asistentů jako je ABS, wheelie, Ducati traction control a další. Tovární nastavení pro každý režim si můžete ručně upravit dle libosti každý asistent individuálně. Režim Street je OK pro ježdění po městě a v běžném provozu. Režim Sport – nevnímám citelný rozdíl mezi street a sport režimem. V běžném provozu nemáte šanci ten rozdíl rozpoznat. Jízdní režim Race je v provozu nepoužitelný, reakce na plyn je raketová a elektronické jízdní asistenty jsou v továrním nastavení potlačené na minimum. Když ovládáte tu bestii reálně 1:1 bez jízdních asistentů, tak Panigale V4 bez omezení wheelie zvedá při agresivním rozjedu přední kolo na 2., 3., i 4. rychlostní stupeň.
Panigale V4 není mašina pro introverty
Panigale vypadá skvěle už několik generací dozadu, o tom žádná. Italové design prostě umí, žeru ty její jednoduchý křivky, ze kterých cákají emoce po kýblech. Červená střela. A ty křídla přitahují další pozornost. Všude kam dojedete a zastavíte, jste středem pozornosti. Lidé se scházejí, ptají se, fotí si ji. To je mrda! Máte to krásný! Auta na cestě s respektem uhýbají ke krajnici, jen vás uvidí v zrcátku. Je to rozhodně nejvíc vzrušující superbike, který si můžete v současné době koupit.
I Panigale V4 má svoje mouchy
Hledal jsem delší dobu, není to jednoduchý na ní něco zlýho najít. Přísahám, že sem nic nevyšťoural. Mohl bych brblat nad cenou, ale nemá to smysl. Panigale V4 2020 stojí za ten ranec. Tečka. Som slovák, tak vám to řeknu po našom: Chalani nejazdite na tej motorke. Vyskúšate to iba raz a začne vám jebať! Nič vám nepomôže! Začínate zháňať 22 500 EUR dokopy. Vašu starú z toho jebne!
Rohlík? Naskočí vám od ucha k uchu. Pokaždý co vezmete za plyn...
Panigale V4 2020 je návyková. Nikdy jsem se s ní nedostal do krizové situace, všechny součásti motorky mají daleko větší kapacitu to ještě dál hrotit- motor, podvozek, brzdy. Jiné mašiny by vás dávno vyhodily ze sedla nebo složily na zem, na V4 pokračujete dál v jízdě s rohlíkem od ucha k uchu. Doporučil bych ji všem jezdcům, kteří mají naježděné mašiny s objemem litr plus a koukají po ultimátním supersportu. Nicméně po faceliftu už to není takový brutální náčiní jen pro ostřílený borce. Naopak. S tím co Panigale V4 2020 umí a jak se chová ji uveze i turistický jezdec- okruhový amatér. A to jak je nová V4 user friendly, za to si Ducati zaslouží obdiv a respekt.
Kdo netestuje, neví co je dobrý!
Panigale V4 2020 u nás v DMOTO můžete otestovat na pár hodin i na více dní. Seznam testovacích mašin najdete zde. Další motorky do naší testovací flotily ještě přibudou později během sezony, jakmile fabriky v Itálii doženou výpadek výroby způsobený Korona virem. PS: testovací Streetfighter je taky na cestě. Ten na fotce patří našemu zákazníkovi, který ho objednal obratem po představení v loňském říjnu.
